Memoárová kniha „Štvancem svědomí“ vydaná v roce 2002 vydavatelstvím OFTIS v Ústí nad Orlicí zachycuje téměř neuvěřitelné příběhy čs. stíhacího pilota Jiřího Mikuleckého. Ten po účasti v tragické polské kampani byl vláčen sovětskými tábory, žaláři, věznicemi, přežil potopení dvou křižníků než konečně stanul na půdě Velké Británie. Během 2. světové války zde působil v řadách RAF.

Až nečekaný čtenářský úspěch této práce přivedl autora k zajímavé myšlence. Postupně si vybrat z řad bývalých československých příslušníků RAF takové, které postihl podobný osud. V případě „Štvance svědomí“ to byla opakovaná emigrace.

Za reprezentanta těch, kteří svoji bojovou činnost ukončili mnohdy za velmi dramatických okolností v některém ze zajateckých táborů nepřítele, si autor vybral příběh brigádního generála v. v. Zdeňka Škarvady.

Jeho cesta k prvorepublikovému letectvu měla standardní průběh. Studia, maturita, letecké učiliště s tvrdým výcvikem, služba u bojového útvaru, a přímá účast na událostech v říjnu roku 1938 souvisejících s potupným mnichovským diktátem. 15. března 1939 následoval definitivní konec Československa završený jeho obsazením německou armádou.

Zdeněk Škarvada zbaven uniformy, ale stále věren vojenské přísaze, odešel nejprve do Polska, kde se shromažďovali Čechoslováci, odhodlaní započít boj proti okupantům v řadách polské, případně i jiné zahraniční armády. Zdeněk Škarvada stejně jako řada dalších českých a slovenských kamarádů využil možnosti vstoupit do řad polského letectva. S ním i on prodělal tragickou zářijovou kampaň, zakončenou katastrofální porážkou polské armády. Opěšalý pilot musel potom podstoupit ústupový pochod na Volyň, pak cestu vlakem přes evropskou část SSSR až do Suzdalu. Po dlouhém pobytu v nevlídných podmínkách sovětské internace se dostal do transportu, směřujícího přes Turecko a Středozemní moře do Egypta. Z Port Saidu pokračoval do Suezu, Adenu, odkud překvapivě zamířil do Indie. Teprve zde začala poslední etapa cesty, vedoucí kolem Afriky do Velké Británie.

Jako profesionální pilot měl cestu do řad britského letectva RAF velmi rychle otevřenou. Po absolvování nezbytných kurzů a zkoušek nastoupil k 310. čs. stíhací peruti. Sloužil v ní až do osudného pádu do moře v únoru 1942. Měl velké štěstí, že v něm neskončil, smůlu, že jej z něho vytáhla posádka německé lodi. Ta jej dovezla na pevninu a od toho okamžiku začíná Škarvadovo strastiplné putování německými zajateckými tábory. To skončilo po třech a půl letech v květnu 1945 pochodem smrti směřujícím z Litvy až do samého středu Německa. Teprve tam jej osvobodila spojenecká vojska.

Letecký most umožnil zajatcům rychlý návrat do Británie. Tam se Zdeněk Škarvada podrobil léčebnému a ozdravnému pobytu, pak opakovacímu pilotnímu výcviku, zakončeným návratem k 310. peruti. Přesun do republiky přinesl plné zapojení do započaté reorganizace čs. letectva, ale i změnu v soukromém životě – uzavření sňatku.

Podle známého přísloví „čiň čertu dobře, peklem se ti odmění“, byl v padesátých letech vyhozen od letectva, ke kterému se již nikdy nevrátil. Vystřídal řadu dělnických zaměstnání, poznal tvrdé rány osudu při úmrtí nejen manželky, ale i syna. Přes všechna příkoří, nepřízeň osudu se vždy dokázal zvednout a jít dál. Své životní krédo „nikdy se nevzdávat“ dokázal svým životem naplnit měrou vrchovatou.

Křest knihy v Olešnici na Moravě >>>

   



Vydáno 2007
v nakladatelství OSTROV

272 stran, dobová fota, ilustrace, portréty, plány a podrobné mapy
pevná vazba, 17x24 cm

ISBN: 978-80-86289-54-0


Životní příběh brigádního generála v. v. Zdeňka Škarvady je svědectvím o neokázalém hrdinství československého pilota, který za druhé světové války létal u 310. čs. stíhací perutě RAF.

S reálnou dramatičností i tragičností je také vylíčena "polská anabáze" našich letců před a po vypuknutí války až po internaci v Sovětském svazu. Přesto dál chtěli bojovat a po dlouhém přesunu do Anglie konečně začali v RAF létat proti nepříteli. Ve vzduchu i na zemi jim téměř neustále a v nejrůznějších podobách šla v patách smrt.

Z. Škarvada byl při jedné z bojových akcí přinucen z poškozeného letounu seskočit padákem do moře a dostal se do německého zajetí. Prošel útrpně řadou zajateckých lágrů a ke konci války přežil i nepředstavitelně hrůzný pochod smrti.

Po roce 1948 byl mezi těmi, kterým se komunistická diktatura odvděčila vyhozením z armády a občanským útiskem. Nikdy se však nevzdal a dál vitálně odolával osudu. Knihu doprovází množství fotografií a dokumentů

Koupit další knihy >>>

 
Upozornění: Veškerý obsah tohoto webu je chráněn podle autorského zákona, bez souhlasu
autora je výslovně zakázáno kopírování a další šíření obsahu jakýmkoliv způsobem.