Senior klub











Po první úspěšné besedě „Od filmaře k literátovi“ mě pozvalo vedení ústeckého Senior klubu na další, tentokráte přednášku, „O pohřbívání a hřbitovech v Ústí nad Orlicí“. Konala se opět v klubovně 27. května 2008.

Téma zřejmě vyplynulo z předcházejícího konstatování, že 90% mých literárních postav se nachází na některém, tedy i ústeckém hřbitově. Ovšem pokud vůbec měli to štěstí a nějaké místo svého posledního odpočinku mají. Tisíce jiných zmizely beze stopy a jsou úředně vedeni jako nezvěstní.

Pro mnohé ve zcela zaplněné klubovně bylo docela překvapením hned úvodní sdělení, že město má ve své správě celkem pět hřbitovů, přičemž ty v okrajových částech města pomalu nelze zahlédnout ani z kostelní věže. Kromě Černovíra, Knapovce, Hylvát a Kerhartic je tím největším a nejnavštěvovanějším hřbitov v Ústí.

Jeho historie započatá v roce 1893 je velmi pestrá a za těch víc než sto let zde spočinulo množství lidí, jejichž přínos vysoce překračuje hranice města. Až na vzácné výjimky mají tyto hroby společný poznávací znak. Jsou zcela zanedbané, zpustlé, dokonce poničené a dobře se na nich daří pouze křoví a nezničitelnému plevelu. Navíc trvale otevřený hřbitov je co chvíli „poctěn“ návštěvou zlodějů, kteří berou nejen věci z jakéhokoliv kovu, urny nevyjímaje, ale i různé doplňky a ozdoby z náhrobků a hřbitovní architektury.

Je obecně známá a respektovaná skutečnost, že stav hřbitova vypovídá bezprostředně o úrovni úcty k těm, kteří na něm odpočívají, neomylně hodnotí morální a kulturní úroveň toho či onoho města. Protože tomu tak nepochybně je, pak nejen v mých očích, Ústí nad Orlicí dopadá mimořádně tristně.

Samozřejmě o takovémto tvrzení se chtěli přítomní a zvídaví posluchači přesvědčit. A tak přednáškou zaujatí senioři si vlastně na místě vyžádali přechod od slovního výkladu ke konkrétním důkazům. Tak byla dohodnuta společná návštěva místa, o kterém se mnohé dověděli z prezentovaných dokumentů, map a plánů.

   


Vyprávění o ústeckých hřbitovech, zejména pak o tom největším ležícím ve městě, bylo možné zpestřit docela slušnou hromádkou dobových materiálů, plánů a map.

 


   


Je docela zajímavé, že přítomní nebyli jen lidé v důchodovém věku. A jistě také zaujme skutečnost, že mezi zájemci o historii převládaly ženy.

 


Upozornění: Veškerý obsah tohoto webu je chráněn podle autorského zákona, bez souhlasu
autora je výslovně zakázáno kopírování a další šíření obsahu jakýmkoliv způsobem.