Legiovlak











Legiovlak - Pardubice

Dne 11. října 2014 byl slavnostně zahájen projekt Legie 100, jehož cílem je připomenout zásluhy čs. legionářů, jejich existenci a osudy navrátit do povědomí veřejnosti. Jedním z bodů projektu bylo zhotovení repliky vojenského ešalonu (transportního vlaku) se kterým českoslovenští legionáři cestovali Ruskem po Transsibiřské magistrále. Dokončený Legiovlak 19. května 1915 poprvé vyrazil na dlouhou pouť po naší vlasti. Významnou zastávku udělal od 28. 8. - 13. 9. 2015 v Pardubicích. Této příležitosti, shlédnout Legiovlak, využila i Československá obec legionářská, Jednota Ústí nad Orlicí 5. září 2015.

   




Výrazná pozvánka zvala i nás členy Československé obce legionářské, Jednoty Ústí nad Orlicí. O jejím využití nebylo pochyb.

 


   




Úvodní a hodně rozsáhlá byla expozice zachycující historii našich legií. Na celé řadě panelů byly nepochybně stovky obrazových i listinných dokumentů. V takovém rozsahu je naše veřejnost neměla dosud možnost shlédnout.

 


   


V Pardubicích byla na vedlejším nástupišti přistavena poněkud zkrácená verze Legiovlaku. To ale nikterak neovlivnilo přitažlivost a zájem o tuto nebývalou kuriozitu.

 


   




Obytný vagon pro vojáky nepředstavoval žádný přepych. Prostý, účelný, pokud se v zimě zatopilo, byla v něm i příjemná atmosféra.

 


   




Velení transportu mělo k dispozici vše, co umožňovalo plánovat, organizovat, mít spojení a to nejdůležitější – velet.

 


   


O schopnosti dokonalé improvizace vypovídá poštovní oddělení. Mělo k dispozici vše, co umožňovalo spolehlivý provoz.

 


   


Během dlouhé cesty po magistrále muselo být organizováno nejen bojové zajištění. V zázemí transportu musela existovat oddělení schopná udržet ho v provozuschopném stavu. Jedním z nich byla zámečnická a kovářská dílna. Kovadlina, výheň, ponk se svěrákem patří k základnímu vybavení. Raritou je ovšem soustruh poháněný lidskou silou. Šlapáním.

 


   


Na plošinovém vagonu se dala obdivovat skvěle provedená replika obrněného jednověžového automobilu Austin Mk.II. Celodřevěná kola jsou opatřena gumovými pneumatikami. Obsluhu zajišťovala čtyřčlenná osádka, mající k dispozici dva kulomety Maxim.

 


   


Značnou palebnou sílu vlaku zajišťovaly těžké kulomety. Ve střílně obrněného vagonu je v tomto případě umístěn známý, hojně používaný Maxim vzor 1910.

 


Upozornění: Veškerý obsah tohoto webu je chráněn podle autorského zákona, bez souhlasu
autora je výslovně zakázáno kopírování a další šíření obsahu jakýmkoliv způsobem.